Vtipy o alkoholu a alkoholicích

Jde takhle chlap po ulici a vidí, jak jinej chlápek strašně zvrací. Tak k němu přijde, poplácá ho po zádech a povídá: "Máte pravdu, co byste se s tím sral."

"Proč jsi včera nebyl v práci?"
"Protože jsem si řekl, že nebudu chodit do práce opilý..."

V televizi se rozhodli, že natočí film o lidech žijících v horách. Vydali se tedy do hor a našli tam baču. Požádali ho, aby jim popsal, jak vypadá jeden jeho obyčejný den.
"Tož, ráno vstanu. Vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na pastvu. Tam vypiju tak tři flaše."
Vtom ho režisér zastaví:
"Podívejte, takhle by to nešlo. To my do tý televize nemůžeme dát, že vy takhle pořád chlastáte. Víte co!? Radši místo toho říkejte, že čtete."
"Tož dobře," na to bača.
"Tož ráno vstanu. Přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu si další knihu. Vyženu ovce na pastvu. Tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu domů. Navečeřím se. Přečtu si další knihu. No a pak jdu ke kámošu, ten má tiskárnu a tisknem knihy až do rána."

Opilý chlap říká v hospodě:
"Už nebudu víc pít
ani míň
tohle je akorát."

Povídá jedna ženská druhé:
"Hele, Mařeno, vždycky jsem si myslela, že to převtělování duší je kravina, ale teď tomu začínám věřit. Včera se mi z pálenice vrátilo místo manžela prase!"

Přijde pan Pepa ráno do kuchyně: "Teda Marie, tys mi dala včera zabrat. Ještě teď se mi klepou kolena."
"Cože?" brání se manželka, "ty mizero, vždyť jsi přišel v noci ožralý a až do rána jsi spal v kozím chlívku."

Pan Svoboda se vrátil domů až k ránu v příliš dobré náladě. Aby vystřízlivěl, vykoupal si hlavu ve vědru s vodou. Potom vylil vodu z okna ven. Pod oknem se ozval zuřivý křik. Pan Svoboda se vyklonil z okna ven a náramně se podivil:
"Kruci, chlape! Jak ses mi dostal do kýble?"

Do baru vejdou dva sportovci, hokejista a fotbalista.
Oba dojdou k baru a hokejista hned: "Whiskey a led..."
Fotbalista: "Whiskey a trávu."

Proč opilý chlap, když přijde večer domů, nechá šaty ležet na zemi?
.
.
Protože je v nich.

Ptá se číšník zákazníka:
"Přejete si pivo nebo rum?"
"Ano."

Chlubí se pan Novák:
"Když vypiju několik piv, cítím se jako nově zrozený."
"Ani se nedivím," odpoví pan Koutný, "já bych se taky nepostavil na nohy."

Magdalena Nováková jako vždycky dělá doma večeři, když se u dveří objeví Tomáš Bednář:
"Magdo, můžu dál? Musím s tebou mluvit."
"Jasně, ty jsi vždycky vítaným hostem. Ale kde je manžel?"
"To je právě to, o čem s tebou chci mluvit. Víš, v pivovaře se stala nehoda..."
"Néé! Proboha, nic mi neříkej..."
"Musím, Magdo. Tvůj muž je mrtev. Je mi to moc líto."
Magda mu padla kolem krku a dala se do usedavého pláče. Po několika minutách se trochu uklidnila, a ptá se Tomáše:
"Jak se to stalo?"
"Bylo to hrozné. Spadl do kotle s černou čtrnáctkou a utopil se."
"Ach Bože. Řekni mi pravdu, Tome, byl jeho konec rychlý?"
"No, Magdo... nebyl."
"Ne?"
"No, popravdě řečeno, třikrát vylezl, aby si došel na záchod."

Přijde 15-letý mladík do hospody a volá na výčepního „Jedno velký pivo!"
Výčepní se ptá „A bylo ti už 18??"
A mladík odpoví „Tak si dám malý..."

Barman se mě zeptal, co si dám.
Řekl jsem mu: "Chci nějaké překvapení."
Ukázal mi fotky mojí nahé ženy.

"Opilý muž přišel pozdě večer domů. Zůstal stát v obýváku a koukal jak se kolem vše točí.
Manželka se ptá: "Karle, ty si nepůjdeš lehnout?"
"Hík... půjdu, škyt... jen co pojede kolem mě postel."

"Franto, dnes je tak krásně, že si v hospodě sedneme u okna."

Host si objednává pivo.
"A přejete si světlé nebo černé?"
"No, dovolte, co je vám po tom?"

V pivu je vitamínů jen málo a z toho plyne, že proto ho musíme pít hodně.

Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře.
"V perfektním novém baru!" říká manžel.
"Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!"
"Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!"
"Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!"
Nato se chlap dovalí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá:
"To je Zlatý Bar?"
"Ano, madam, přejete si?"
"Máte zlaté dveře?!
"Ano, samozřejmě máme!"
"Máte zlaté podlahy?!"
"Jistě, madam!"
"A co zlaté mušle?!"
Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá:
"Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!"

Sejdou se takhle milovníci vína a popíjejí. V tom se jeden začne chlubit, že dokáže podle chuti poznat, odkud víno pochází. Tak mu tedy nalejí sklenku, on ochutná a povídá: "Hmm, cítím v tom to ostré slunce... zajímavý chuťový ocas... to bude z Jižní Francie!"
"Ano! Opravdu. To je neuvěřitelné!" Tak mu dají další sklenku, ať ochutná.
"Hmm, to poznám hnedka, to je z vinice Franty Vocálka!"
"Opravdu! Jak je jen tohle možné?!"
Tak se rozhodnou do té sklenice nachcat, podají mu to, on ochutná a udiveně povídá: "Hmm, to je zvláštní... divný.. to je moč! Ale, hmm... cítím tam cukr.... hmm.... Tondo, ty máš cukrovku!"